Nutriční terapie

Problematika výživy je klíčová u všech živých organismů, zvláště v dětství, kdy na jedné straně musí být zajištěn dostatečný přísun energie, kvalitních bílkovin, minerálů a mikronutrientů (vitaminů a stopových prvků) k zajištění všech základních funkci, růstu a vývoje jednotlivých orgánů, na straně druhé (zvláště v současné době ve vyspělých zemích, mezi které patří i Česká republika) je nutné dodávat jen takové množství energie, aby nedošlo k rozvoji dětské obezity – při nepoměru příjmu a výdeje energie.

U dětí se spinální muskulární atrofií se k této základní problematice přidává i problematika speciální, tedy úprava dietních opatření v souvislosti s poruchou polykání a rizikem aspirace, snížením možností fyzické aktivity, rizikem vzniku malnutrice (podvýživa) a sarkopenie (úbytek svalové hmoty) na straně jedné a nadváhy nebo obezity na straně druhé.

Z těchto důvodů je nutná časná a správná diagnostika stavu výživy a nutričních potřeb u dětí s SMA, úprava dietních opatření, včasné rozhodnutí o nutriční podpoře, ať již ve formě sippingu nebo sondové enterální výživy – ať již cestou nasoenterální sondy nebo nutritivní gastrostomie (nejčastěji perkutánní endoskopická gastrostomie – PEG).

Vzhledem k nízké pohybové aktivitě a případné dyskoordinaci svalových skupin, je častý jak vznik zácpy, tak vznik průjmů, bolestí břicha, nedýmání, bakteriálního přerůstání a dalších nespecifických dyspeptických obtíží, často způsobených primárně zpomalením peristaltiky. Pokusem o řešení může být potrava s vyšším obsahem vlákniny a zvýšení pohybové aktivity, je-li možná, či rehabilitačních masáží dané oblasti.

V neposlední řadě je nutné si uvědomit, že stravování má i svůj nezastupitelný společenský aspekt – ať už v rodině či v kolektivu dětí ve škole, jak pokud se týká komunikace s rodiči, tak napodobováním vzorců racionální diety a správného stolování.

Zdroj: KOČOVÁ, Helena a kolektiv. Spinální svalová atrofie v souvislostech. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2017, 352 s. ISBN 978-80-247-5705-6.

Dietní opatření

Dietní opatření

Nastavení správné diety s přiměřeným obsahem energie, dostatkem bílkovin, minerálů a mikronutrientů, je základem je správného vývoje, udržení svalové hmoty na úrovni, která je v rámci progrese nemoci možná, prevence onemocnění, resp. jeho těžkého průběhu. Na jedné straně je nutné předejít vzniku malnutrice, na straně druhé je rizikový i vysoký příjem energie se vznikem nadváhy či obezity. Zvláště u pacientů s těžším poškození svalových struktur, je náprava velmi obtížná. Malnutrice je rizikovým faktorem infekčních onemocnění, zhoršené rehabilitace, rizika aspirace, především při uložení na lůžku, vzniku dekubitů a prohloubení sarkopenie. Sarkopenie je rizikovým faktorem všech komplikací SMA, vede k ní (vedle specifických příčin souvisejících se základním onemocněním) nedostatečný přísun kvalitních bílkovin a imobilita. Proto je u pacientů s SMA nutný velký apel na kvalitní výživu, kvalitativní i kvantitativní posuzování denního příjmu jak energie, tak především bílkovin a v případě nedostatečného příjmu ve stravě nastavit co možná nejrychleji doplňkovou výživu per os (sipping), nasoenterální sondou nebo nutritivní stomií. Nutné je kromě makronutrientů (ačkoliv apel na dostatečný příjem kvalitních bílkovin je velmi důrazný) sledovat též dostatečný příjem minerálů (u pacientů s SMA především draslíku, hořčíku a vápníku !!) a mikronutrientů, tedy vitaminů a stopových prvků a v případě nedostatečného příjmu je podat v potravinových doplňcích nebo parenterálně podávaných léčebných přípravcích.

Problémem u pacientů s SMA je snížení svalové síly, proto dochází k poruchám žvýkání pro vyčerpanost, dále poruchu polykacího aktu a vzniká riziko aspirace. Dochází nejen k obtížnému polykání tuhých soust, ale často i k paradoxní poruše polykání tekutin. V léčbě je důležitá úprava konzistence stravy na kašovitou, POZOR – vyvarovat se rýže jako přílohy, k úpravě tekutin na gelovou konzistenci slouží potravinové doplňky Nutilis nebo Thicken-up.

U pacientů s SMA je velmi důležitá bilance stravy, ať již kvalitativní (tedy zjištění konzumace podílu jednotlivých denních jídel – snídaně, oběd, večeře a talířové schéma) nebo kvantitativní (pečlivá bilance příjmu jednotlivých živin v potravě, alespoň příjmu energetických substrátů (sacharidy, tuky) a bílkovin. Klíčová je role nutričního terapeuta, který je schopen v každém věku sestavit výběrovou dietu, provést rozbor stravy s bilancí jednotlivých živin a v případě, že je dieta nedostatečná, indikuje doplňkovou nutriční podporu – ať již formou sippingu nebo sondovou enterální výživu, případně výživu parenterální, pokud dojde k poškození trávicí trubice. V domácích podmínkách jsou většinou využívány různé formy enterální výživy.

Sipping

Sipping

Nejjednodušší formou aplikace enterální výživy je sipping. Tímto pojmem označujeme popíjení přípravků enterální výživy, většinou ochucených. Přípravky pro sipping mají různé příchutě, ať již sladké, slané, mají varianty džusové, jogurtové, případně jsou připraveny ve formě ovocné dřeně či krému. Spektrum příchutí je dostatečné, aby měl každý možnost vybrat tu správnou. U kojenců s SMA je ideální stravou mateřské mléko, které lze při svalové slabosti a porušen polykání aplikovat cestou trvale nebo dočasně zavedené sondy či perkutánní gastrostomie.

Sondová enterální výživa

Sondová enterální výživa

V případě, že perorální příjem není dostatečný, dítě je slabé nebo nemá dostatečnou chuť k jídlu a nedostatečný příjem nelze doplnit přídavky enterální výživy formou sippingu, je nutné navýšit příjem cestou nasoenterální sondy či nutritivní stomie.

K dlouhodobé (či trvalé) aplikaci enterální výživy slouží nutritivní stomie, kterou lze zavést při endoskopii či pod skiaskopickou (nyní již častěji ultrazvukovou) kontrolou. Nutritivní sondu lze zavést do žaludku (gastrostomie) nebo přímo do jejuna (jejunostomie), u dětí je tento přístup při riziku aspirace využíván častěji než zavedení jejunální sondy cestou gastrostomie (přístup běžnější u dospělých).

Nejjednodušší metodou je zavedení perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG), tedy zavedení sondy při gastroskopii přes břišní stěnu přímo do žaludku. Výhodou je nižší (nikoliv nulové) riziko aspirace, nižší výskyt infekcí horních cest dýchacích, větší komfort pro pacienta, rodiče či ošetřovatelský personál, nezanedbatelná bývá i estetická stránka. V případě dlouhodobé (trvalé) indikace je možné vyměnit PEG za výživový knoflík (feeding button), který je zaváděn do žaludku gastrokutánním kanálem po odstranění PEG, je v úrovni kůže a výživa je do něj v intervalech aplikována speciální hadičkou.

Zdroj: KOČOVÁ, Helena a kolektiv. Spinální svalová atrofie v souvislostech. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2017, 352 s. ISBN 978-80-247-5705-6.

Mapa rehabilitačních zařízení

cz
cz