Ortopedická terapie

Nejzávažnější problematikou, které se věnuje ortopedická a ortopedicko-protetická péče u jedinců se spinální muskulární atrofií je progredující svalová nerovnováha mající za následek vytvoření kontraktur na horních i dolních končetinách a rozvoj deformit páteře. V konečném důsledku výše popsaných změn dochází k postupnému omezení mobility, nestability sedu, zhoršení kardiopulmonálních funkcí. Vzniklé deformity a posturální nestabilita vedou k rozvoji bolestivých stavů, které dále omezují vykonávání denních aktivit pacienta a ztěžují ošetřovatelskou péči o něj. Snížená mobilita jedince je pak rovněž jednou z příčin vzniku osteopenie a rizika vzniků zlomenin.

Pro úspěšné ovlivnění a zmírnění následků tohoto onemocnění je velmi důležitá mezioborová spolupráce a komplexní profesionální přístup vyplývající se sdílení informací o postupu léčby mezi všemi, kteří se účastní léčby a péče o pacienta.

Ortopedická léčba musí vždy zahrnovat edukaci pacienta i rodinných příslušníků o postupu léčby, její filozofii i cílech, kterých chceme daným postupem dosáhnout. Součásti musí být vždy i informace o případných komplikacích zvoleného terapeutického postupu.

Lékař na základě vyšetření může doporučit určitý typ adjuvatika (kompenzační pomůcky) k usnadnění mobility a sebeobsluhy (mechanické invalidní vozíky, chodítka, apod.)

Důležitým cílem léčby je ovlivnění kontraktur pravidelným cvičením v rámci rehabilitačních postupů a instruktáže rodinných příslušníků. Progredující kontraktury kloubů končetin můžeme rovněž ovlivnit aplikaci polohovacích končetinových ortéz. Výhodnější z hlediska zajištění stability sedu jsou individuálně zhotovené trupové ortézy pro sed, které jsou aplikovány do MIV a které umožňují částečné zajištění stability sedu. Důležitou pomůckou jsou rovněž individuálně tvarované opěrky hlavy a krku k podpoře stabilního postavení hlavy a krční páteře u pacientů s velmi těžkým paralytickým postižením.

Aplikace trupových ortéz u neuromuskulárních typů skolióz je zatížena velmi nízkou tolerancí korzetů pacienty. Při rychle progredujících křivkách spojených s obliquitou pánve se přistupuje k operačnímu řešení.

Zdroj: KOČOVÁ, Helena a kolektiv. Spinální svalová atrofie v souvislostech. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2017, 352 s. ISBN 978-80-247-5705-6.

Ortopedicko-protetická péče

Ortopedicko-protetická péče

Ortopedická protetika (OP) je medicínsko-technický interdisciplinární lékařský obor, zabývající se diagnostikou, komplexním léčením, indikacemi a aplikací ortopedicko-protetických pomůcek (sériově vyráběných a individuálně zhotovených ortéz, protéz, epitéz, ortopedické obuvi a adjuvatik) postiženým s vrozenými a získanými vadami pohybového ústrojí (PÚ).

CH3 5162

CH3 6164

Základní cíle OP jsou konzervativní léčení vrozených a získaných vad PÚ, udržení léčebných výsledků dosažených ortopedickými operacemi, kompenzace funkčních defektů a náhrada anatomických defektů pohybového ústrojí.

Obor OP spolupracuje při komplexním léčení s chirurgickými obory (ortopedií, chirurgií, traumatologií, neurochirurgií, plastickou chirurgií), rehabilitací a fyzikálním lékařstvím, neurologií ale i diabetologií a revmatologií. Při diagnostice vrozených vad PÚ a přidružených systémových vad je nezbytná spolupráce s pediatry, klinickými genetiky a antropology. Vývoj a výroba ortopedicko-protetických pomůcek vyžaduje zasvěcenou spolupráci s ortotiky – protetiky, biomechaniky a antropology.

Zdroj: KOČOVÁ, Helena a kolektiv. Spinální svalová atrofie v souvislostech. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2017, 352 s. ISBN 978-80-247-5705-6.

Deformity páteře

Deformity páteře

Progresivní neuromuskulární postižení jsou závažným postižením s vysokým procentem přidružených komplikací. Jednou z nejzávažnějších komplikací je deformita páteře, která se v této skupině objevuje v rozmezí mezi 69-90 % postižených. Deformita páteře sekundárně negativně ovlivňuje nejen stabilitu sedu ve vozíku ale i celkový zdravotní stav. Deformity páteře mohou mít různý obraz a důsledky její nestability či rovnováhy ovlivňují celé tělo. Současně jejich řešení bývá poměrně velmi složité a pravidelně vede k řešení operačnímu.

Nástup deformity páteře koreluje s nástupem znemožnění vertikalizace pacienta. Zpočátku se jedná o menší křivky, převážně s vrcholem v torakolumbárním přechodu. Jakmile je pacient odkázán na vozík, deformita páteře začne poměrně rychle progredovat a významně se podílí i na progredujícím snížení dechové kapacity. Drtivá většina skolióz progreduje nad 80 stupňů a to v průměru rychlostí 31 stupňů za rok. Pouze velmi malá část, cca 15 %, se projevuje sníženou progresí. Prakticky všichni nemocní jsou postupně odkázáni na vozík s neschopností vertikalizace do stoje s pravidelnou přidruženou obliquitou pánve, která vede k nestabilitě sedu.

Dlouhodobý zdravotní stav i přežití pacientů s progredujícím postižením svalového aparátu je zcela odvislý od stavu dechového systému a progredující slabosti dýchacích svalů. 90 % pacientů umírá v důsledku plicního selhání ve druhé či třetí dekádě. Zbylých 10 % úmrtí je pak v důsledku postižení myokardu s následnou dysrytmií a srdečním selháním. Vitální kapacita plic se snižuje každým rokem o zhruba 5 %. Srdeční kapacita v průměru klesá zhruba o 1 % ročně. Deformovaný hrudní koš při deformitách páteře negativně ovlivňuje plicní parenchym zvýšeným asymetrickým tlakem. Operační léčba deformit páteře vede k nápravě deformity a i k zastavení a zlepšení parametrů dýchacího aparátu.

Operační léčba progredujících neuromuskulárních deformit páteře koriguje skoliotické křivky se zajištěním stabilní a kompenzované páteře a vyvážené pánve bez další ztráty motorických či senzitivních funkcí. Korekce oblikvity pánve je významným faktorem k umožnění rovnovážné vertikalizace pacienta. Takto je zajištěna stabilita sedu a případného stoje. Rovněž je zlepšen i celkový životní komfort hendikepovaného pacienta. Relativní nevýhodou operační stabilizace deformit páteře a pánve je ztráta některých náhradních pohybových stereotypů. Tato nevýhoda je vyvážena právě stabilitou sedu pacienta a možností lepší komplexní ošetřovatelské péče.

Výhody operační léčby:

  • zlepšení stability sedu
  • stabilní páteř a trup
  • zlepšení dechových funkcí
  • odstranění bolesti
  • zlepšení manipulace s pacientem
  • uvolnění rukou
  • zlepšení ošetřovatelské péče
  • zlepšení kosmetiky trupu
  • celkové zlepšení kvality života

Doporučení pro klinickou praxi:

  • U progredujících deformit páteře je potřeba přistupovat k aktivní ortopedické léčbě a zabránění další větší progrese deformity páteře.
  • Konzervativní léčba korzetem má v těchto případech výrazně omezenou efektivitu a většinou dále kompresí trupu zhoršuje plicní parametry.
  • Operační léčba umožňuje především zastavení další progrese deformity páteře a současné trojdimenzionální napravení deformity páteře a pánve.
  • Základními cíli operační léčby progresivních neuromuskulárních deformit páteře je zajištění stability sedu a zlepšení kardiovaskulárních a zažívacích funkcí.
  • Operační léčba těchto složitých deformit páteře má být dispenzarizována do specializovaného centra řešící pravidelně tuto problematiku.

Rozhovor s prof. MUDr. Martinem Repko, PhD., přednostou Ortopedické kliniky FN Brno Bohunice

Zdroj: KOČOVÁ, Helena a kolektiv. Spinální svalová atrofie v souvislostech. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2017, 352 s. ISBN 978-80-247-5705-6.

Mapa rehabilitačních zařízení

cz
cz